• Úvod
• Chci přispět
• Připravujeme
• Dárci
• Kontakt

Přispějte na opravu další kulturní nebo přírodní památky na Českokamenicku. VÍCE INFORMACÍ ZDE.

 

Pomník padlím vojákům

Studeneckých obětí první světové války bylo jedenáct, v Lipnici ztratili dva muže. Padlých a nezvěstných vojáků z Kunratic bylo jedenadvacet. Z Lísky padlo nebo zůstalo nezvěstných osmnáct mužů: čtyři z nich v Srbsku, devět v Rusku a dva na italské frontě. Z domu Büchseových čp. 38 se nevrátili dva a z domu Beitlichů čp. 113 také dva muži. Ke zdejším obětem připočítáváme také osm mužů, kteří přesídlili do České, Dolní či Horní Kamenice a jako tamním padlým a nezvěstným jim byl roku 1924 odhalen válečný pomník v České Kamenici. Mezi třemi studeneckými rodáky to byl obchodník uhlím August Schmutzert, kunratičtí padlí rodáci byli dva a lísečtí tři. 

Po válce začaly být v obcích zřizovány pomníky padlým, nezvěstným a zemřelým vojákům k uctění jejich vzpomínky. Roku 1923 byl odhalen pomník v Lísce, v roce 1926 v Rynarticích, Všemilech, ve Studeném a v Lipnici (odhalen v červenci 1926 představeným Lipnice Robertem Schiefnerem), dále pak roku 1930 v Jetřichovicích. Po roce 1945, zejména v padesátých letech, byly některé pomníky zcela zničeny, někdy přeměněny na pomníky Rudé armády, většinou však podlehly devastaci. 

Studenecký pomník byl postaven na návsi, proti tehdejšímu hostinci čp. 69. Ke krytí nákladů uspořádali Studenečtí dům od domu sbírku, vlastní řemeslné práce provedli bez náhrady místní obyvatelé. Zvláštní zásluhy o vznik pomníku si získal Franz Schubert z domu čp. 62. Pomník byl slavnostně odhalen dne 12. 6. 1926. 

Pamětní deska s jedenácti jmény studeneckých vojáků byla nenávratně zničena. Novou desku zhotovil během roku 1967 pan Jaroslav Micka (čp. 49) na žádost vedení obce. Záměrně ji věnoval všem padlým vojákům z obou světových válečných konfliktů. Podobně hlásají nápisy na pomnících při silnici do obce: "Úctu a mír všem padlým bez rozdílu toho, na čí straně stáli." Krásná a hluboce lidská myšlenka! Dává nám předtuchu jasné budoucnosti každého člověka - totiž jistotu smrti, ve které si budeme všichni naprosto rovni. Tak i tento pomník vzdával úctu všem válečným obětem. Ke slavnostnímu odhalení pomníku s novou deskou došlo 21. července 1968. 

V roce 2008 však zhotovil repliku původní desky se jmény jedenácti padlých a nezvěstných vojáků ze Studeného kameník Zdeněk Trnka z Děčína. Její odhalení a posvěcení se stalo součástí slavnostního setkání místního obyvatelstva i chalupářů, přátel krajiny, památek a historie, konaného k oslavě významných jubileí obcí Studený a Lipnice. Setkání se uskutečnilo 6. září 2008 ve Studeném. Na přípravách slavnosti se podílelo obyvatelstvo obcí a členové Občanského sdružení Studený a Lipnice a Sdružení Tadeáše Haenkeho v Chřibské. Posvěcení pomníku celebroval generální vikář v Litoměřicích Msgre. Karel Havelka za spoluúčasti děkana P. Karla Jordána Červeného z kostela sv. Jakuba Většího v České Kamenici. 

Lipnický válečný pomník, který původně nesl jména dvou tamních obětí, byl obnoven v roce 2003 přičiněním MUDr. Anny Briestenské z Děčína. Vojenský pomník v Lísce, zřízený roku 1923 byl v roce 1930 přenesen na hřbitov, kde nakonec zanikl. 

K pomníkům obětem první světové války patří také památník pěti padlých lesních zaměstnanců knížecí lesní správy, který byl zřízen v roce 1921/1922 poblíž Křížového Buku v revíru Studený vrch. Náklady v celkové výši 8 187 K uhradila zčásti důchodní pokladna velkostatku, 4 000 K byly zaplaceny z příspěvků zaměstnanců Kinských úřadů, ústředního ředitele Julia Baumgartnera a sekretáře Ústřední kanceláře Dr. Neubergera, českokamenického nadlesního Julia Seiferta atd. Lesní adjunkti Franz Hyhlík a Alois Peischl padli v roce 1914 v Rusku, v Itálii padli v roce 1915 lesní kontrolor Ernst Eiselt, roku 1916 adjunkt Julius Palme a v roce 1918 adjunkt Ernst Krüger. Pomníček renovoval v roce 1994 děčínskýkameník a restaurátor Jan Pokorný. 

První světová válka, nesrovnatelná s válkami předchozích dvou století, přinesla výrazný zlom v postavení českých zemí. Válka se sice vyhnula jejich území, projevila se však značným rozsahem válečných ztrát, a především zánikem mocnářství a vznikem svobodného československého státu. Existence republiky byla však po krátkých dvaceti letech přerušena nacistickou okupací, zabráním a připojením pohraničních oblastí země k velkoněmecké říši a následně i zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Tato válka se již českých zemí dotkla přímo a citelně.